Zmenšili mi žaludek, zkrátili střeva a ta si začala dělat, co chtěla.
Po bariatrii všichni řeší bílkoviny, váhu, kolik a za jak dlouho je další kilo dole. Ale k tomu všemu mnoho z bariatriků řeší záchod, respektive pravidelnost vyprazdňování. V mém případě to bylo dilema, zůstat doma nebo vyrazit ven? Neustále jsem byla ve střehu a hlídala si, abych se pohybovala vždy v blízkosti toalet. Cestovat s vědomím, že musíš být neustále v dosahu WC? Upřímně, to je dost na prd. Tohle je realita, o které se moc nemluví. Nebo mluví, ale nikdo nemá řešení.
Upravovala jsem jídelníček, omezila tučné, ale že by to mělo nějaký výsledek, to tedy ne. Ještě že žijeme v digitální době, kdy se dá dohledat hromada informací na netu a existují překladače. Začala jsem pátrat a objevila zajímavý článek, o tom že bariatrie nezmění jen žaludek, ale změní i střevní mikrobiom.
Co je střevní mikrobiom a proč je důležitý?
Střevní mikrobiom je soubor miliard bakterií, které žijí v našem trávicím traktu. Nejsou tam náhodou. Pomáhají rozkládat potravu, podílejí se na tvorbě některých vitaminů (například skupiny B a vitaminu K) a podporují správnou funkci imunitního systému.
Mikrobiom ovlivňuje nejen trávení, ale i metabolismus, hladinu cukru v krvi a dokonce i náladu. Jednoduše řečeno mikrobiom je vnitřní ekosystém, který ovlivňuje mnohem víc než jen to, jak často chodíme na toaletu. Udržovat ho v rovnováze znamená podporovat celé tělo. Je to fakt široké téma a nechci se tu rozepisovat do detailů, ale koho to zajímá, tak další článek je > ZDE <.
Co se tedy po operaci vlastně děje?
Z článku „Bacteria with potential: Improving outcomes through probiotic use following RYGB“ (2022) vyplývá, že bariatrická chirurgie (zejm. RYGB)mění mikrobiom, snižuje jeho rozmanitost, zvyšuje podíl některých potenciálně zánětlivých bakterií a riziko střevní nerovnováhy (dysbiózy), což vede k zácpám, průjmům, a také SIBO (přemnožení bakterií v tenkém střevě, kde by jich normálně mělo být jen malé množství).
Po operaci:
- Klesá počet některých „hodných“ bakterií (laktobacily, bifidobakterie),
- mění se poměr dalších skupin,
- střevo je citlivější,
- trávení je nestabilní.
Nejde jen o to, co jím, ale jde i to jak funguje moje střevní prostředí.
A jaká tedy probiotika?
Dohledala jsem, že vždy je potřeba rozlišovat konkrétní kmen, nejen rod bakterie. Rozdíl mezi „Lactobacillus“ a „Lactobacillus rhamnosus GG“ je zásadní.
Při průjmu a nestabilní stolici – pomáhají stabilizovat stolici a snižovat riziko bakteriálního přerůstání.
Lactobacillus rhamnosus GG
Saccharomyces boulardii (kvasinka, velmi užitečná po antibiotikách)
Bifidobacterium lactis
Při zácpě – podporují peristaltiku a zlepšují konzistenci stolice.
Bifidobacterium lactis (HN019)
Bifidobacterium longum
Lactobacillus plantarum
Při nadýmání a citlivém střevu a také i u syndromu dráždivého tračníku.
Lactobacillus plantarum 299v
Bifidobacterium infantis 35624
Důležitá je i dávka: obvykle 10–20 miliard CFU denně, ale ne vždy platí, že víc je lépe. Kvalita a konkrétní kmen jsou důležitější než obří číslo na krabičce. Já jsem si udělala sama na sobě testovací pokus a nakonec jsem vybrala poměrně drahá probiotika, ale nemusí to platit u každého. Určitě to chce zkoušet.
A teď ta otázka: Stačí jogurt?
Fermentované potraviny jsou fajn. Kefír, kvalitní jogurt, kysané zelí. Ale když už máš rozjetou dysbiózu? No tak to je jasný, že jogurt nestačí. Na rozdíl od fermentovaných potravin obsahují doplňky stravy vyšší a přesně definované dávky a hlavně konkrétní kmeny.
A jaká tedy prebiotika?
Prebiotika jsou vlákniny, které „krmí“ prospěšné bakterie ve střevě. Nejčastější jsou inulin, FOS, GOS a rezistentní škrob.
Inulin (např. z čekanky) podporuje růst bifidobakterií, ale ve vyšších dávkách může nadýmat. FOS bývají lépe tolerované a GOS patří mezi šetrnější varianty a hodí se při citlivém trávení.
Rezistentní škrob (např. z vychladlých brambor nebo rýže) podporuje zdraví střevní sliznice. A prakticky velmi užitečné je i psyllium, to pomáhá upravit stolici při zácpě i průjmu.
Po bariatrii je důležité vlákninu navyšovat postupně a sledovat reakci těla, mě větší množství vlákniny zatím nesedí, ale možná těm co trpí zácpu by to mohlo být k užitku. Například takový inulin (čekankový sirup) ve větším množství dokáže ve střevech vyvolat poměrně rychlou reakci.
Každopádně mě se podařilo cíleným zařazením probiotik s prebiotiky srovnat trávení.
A co když chci vědět, co se mi ve střevech vlastně děje?
Dnes už si můžeš nechat udělat i test střevního mikrobiomu. Ze vzorku stolice ti zjistí, jaké bakterie ve střevech převládají a kde je případná nerovnováha. Může ti to pomoct vybrat konkrétnější probiotika, místo toho, abys zkoušela všechno metodou pokus – omyl.
Ale je fér říct, že to není vždy jednoznačné. Mikrobiom se mění, reaguje na jídlo, stres i režim. Test je spíš mapa než finální řešení. A ideálně je také potřeba najít k tomu někoho kdo dokáže dobře vyhodnotit výsledky.
POZOR
Po nasazení probiotik s prebiotiky se může stát, že se v prvních dnech trávení naopak trochu zhorší. Je to tím, že se střevní prostředí začíná měnit a ve střevech narůstá kolonie bakterií. Ve většině případů jde o dočasnou reakci, která během několika dní až dvou týdnů ustoupí. Pokud by se ale obtíže zhoršovaly, trvaly déle nebo byly výrazné, je vhodné dávku upravit, vysadit anebo se poradit s lékařem.
